Jak vybrat barvy do obýváku, když tam spí i tchyně
Náctiletí jsou náročná cílová skupina. Na jednu stranu chtějí vlastní království, na druhou stranu se v něm často nejsou schopni postarat ani o postel. Před pár měsíci jsem řešila pokoj pro patnáctiletého synovce, který měl jasné zadání: musí tam být práce, spaní, herní koutek a místo pro kamarády, a to všechno do dvanácti metrů čtverečních. Klasický studentský stůl u zdi a jednolůžko nestačí. První věc, kterou jsem udělala, bylo vyhození staré skříňové stěny, která zabírala třetinu místnosti a stejně se do ní vešlo jen pár triček. Místo ní jsem vsadila na multifunkční kusy, které se přizpůsobí měnícím se potřebám. A úplně nejdůležitější byl výběr postele – protože ta je v teenage room designu často tím největším problémovým kame
Když jsme rekonstruovali podkroví o rozloze třináct metrů, netušila jsem, že největší výzvou nebude šikmý strop, ale absence místa na spaní pro čtyři lidi. Můj muž chtěl pracovnu, já toužila po herně pro děti a babička si říkala o koutek, kde by mohla přespat. Ze skladu harampádí se rázem stal prostor, kde se každý centimetr počítá. Naše řešení? Kombinace chytrého nábytku a odvahy využít každý kout, i ten pod trámem vysokým jen sto dvacet centimetrů. Právě zde se zrodil nápad na attic design, který slouží celé rodině a přitom nezabírá zbytečnou plo
Jakmile máte vyřešené spaní, přichází na řadu každodenní bitva o místo. V obýváku, kde spíte i vaříte, je každá skříňka vzácná. Naučila jsem se využívat vertikální prostor. Police sahající až ke stropu nejsou jen dekorace. Na ně dávám knihy, které čtu jen občas, krabice s vánočními ozdobami nebo suvenýry z cest. Pod postelí mám válečkové boxy na boty. V kuchyni využívám dveře skříněk na háčky na utěrky a malé košíčky na koření. Nejvíc mi ale pomohlo zbavit se věcí, které nepoužívám. Měla jsem deset let starý žehlící prkno a už jsem si uvědomila, že ho vytahuju jednou za půl roku. Vyhodila jsem ho a koupila malý nástěnný žehlič na prádlo. Ušetřilo mi to půl metru čtverečního podlahy. A místo objemného kufru teď používám cestovní tašku, kterou složím do plo
Jenže co když teenager trvá na tom, že chce mít možnost pozvat kamarády na přespání? Tady přichází ke slovu praktická sofa bed, která funguje jako gauč na sezení i jako lůžko. V jednom projektu jsem použila provedení s click-clack mechanism, což je jednoduchá páková konstrukce, která se odjišťuje mírným tahem nahoru. Žádné složité skládání, žádné zaseknuté prsty – stačí jeden pohyb a z gauče je rovná plocha. Tahle varianta je skvělá, protože přes den to je pohovka na lenošení a večer za pět vteřin postel pro návštěvu. Click-clack mechanism navíc vydrží i časté přetáčení, což u teenagerů bývá kámen úrazu – znám případy, kdy se klasické vyklápěcí sedačky po půl roce rozpadly právě na tom slabém mís
Nejčastější chyba? Lidé sahají po tmavě šedé nebo černé, protože je to údajně elegantní. Pak zjistí, že malý obývák se zavřeným oknem vypadá jako sklep. Svetlejší odstíny, jako je mléčná bílá, světlý písek nebo perleťově šedá, odrážejí denní světlo a opticky místnost zvětší. Pokud milujete syté barvy, nechte je jen na jedné stěně například za televizí nebo pohovkou. Tuto jednu stěnu pak můžete použít jako výrazný prvek, který nezahlcuje. V praxi to znamená, že vaše borovicová podlaha s prasklinami nebude bojovat s fialovou omítkou, ale zůstane neutrální kuli
Druhý kámen úrazu bývá úložný prostor. Všichni říkají: dejte tam skříň. Jenže skříň v podkroví zabere půlku místnosti a stejně se do ní nevejdou deky, polštáře a sezónní oblečení. Tady přichází ke slovu bed with storage. Spodní rám postele jsme nechali udělat na zakázku s výsuvnými šuplíky, které sahají až do nejzazšího koutu pod střechou. Vejdou se tam čtyři zimní bundy, spacáky a tři sady povlečení. Pokud máte místo na výšku alespoň pětačtyřicet centimetrů, pořiďte si lamelový rošt na výsuvných ližinách pod celou postel. Získáte šatník, který nevid�
Pak jsem narazila na zásadní problém skoro každé malé garsonky. Kam s návštěvou na víkend? Řešení přišlo v podobě pohovky, která se během pár vteřin promění v postel. Když jsem do obýváku pořídila kvalitní sofa bed s pěnovou výplní, najednou jsem měla místo pro přátele, aniž bych musela obětovat jídelní stůl. Jenže pak přišla další starost - skladování ložního prádla. Žádná skříň v předsíni to nespasí. Právě tady se ukázala genialita řešení bed with storage. Pod matrací se schová polštář i deka a místnost zůstává uklizená. K tomu všemu potřebujete měkké, rozptýlené světlo. Čelovka by sice fungovala, ale atmosféru nenahradí. Proto jsem sáhla po stojací lampě s textilním stínidlem, která nasvítí celou sedačku jemně a bez oslně